Dvě ženy sedí u stolu, žena v popředí se usmívá.

Sociální práce: hledání cest a možností

Co vlastně dělá sociální pracovnice v pečovatelské službě? Pomáhá lidem. Nejčastěji seniorům, ale také lidem se zdravotním omezením nebo těm, kteří už některé věci sami nezvládají tak jako dřív. Někdy se jejich zdravotní stav zhorší, jindy jim postupně ubývají síly nebo se změní okolnosti jejich života. A právě tehdy se mohou rozhodnout obrátit na pečovatelskou službu. Sociální pracovnice se následně stává důležitou součástí jejich cesty za potřebnou podporou.

Jak probíhá první setkání

Práci pečovatelky nebo zdravotní sestřičky si většina lidí umí představit mnohem lépe. Vědí, že sestřička jim přijde nabrat krev nebo převázat nohu a že pečovatelka jim pomáhá s hygienou, připravuje snídani nebo s nimi jde na procházku. Ale co vlastně mohou očekávat od sociální pracovnice?

Nejčastěji přichází na začátku, když se člověk na pečovatelskou službu obrátí poprvé. Navštíví ho doma, zjišťuje jeho potřeby a přání a vysvětluje, jak služba funguje. Společně pak hledají odpovědi na otázky, s čím bude potřeba pomoci, jak často bude pečovatelská služba docházet a jak bude podpora probíhat. „Společná schůzka ještě neznamená, že se musíme domluvit na spolupráci. Je to prostor, kde si můžeme vyjasnit očekávání a možnosti, vzájemně se poznat, seznámit se. Vždycky dávám lidem čas, aby si vše promysleli, probrali to s blízkými, rozhodli se, jestli je tohle ta správná cesta právě pro ně,“ nastiňuje sociální pracovnice Tereza Kazdová, jak celá spolupráce začíná.

Sociální pracovnice je důležitou kontaktní osobou také tehdy, když se změní zdravotní stav klienta a s ním i jeho potřeby. Někdy je potřeba domluvit nové úkony nebo častější pomoc. Jindy se zdravotní stav naopak zlepší natolik, že klient už službu nepotřebuje. A právě takové chvíle jsou důvodem k radosti – cílem totiž není, aby byl člověk na službě závislý, ale aby mohl co nejdéle žít samostatně ve svém domácím prostředí.

Administrativa, papíry, šanony

Bez administrativy se sociální práce neobejde. Při přijetí nového klienta je potřeba připravit a uzavřít smlouvu. Při změně poskytovaných služeb se zpracovávají potřebné dokumenty a při žádosti o různé příspěvky se klientům pomáhá s vyplněním formulářů.

Vše je nutné pečlivě evidovat, a to jak v papírové, tak v elektronické podobě. Součástí práce je také ochrana osobních údajů a dokumentů klientů, aby se k nim nedostal nikdo nepovolaný. Možná to není nejviditelnější ani nejzajímavější část sociální práce, ale bez ní by poskytování služby nebylo možné. „Asi to nezní jako nejzábavnější část mé práce, ale neumím si to bez ní představit. Díky tomu mám přehled o historii každého našeho klienta, vím, na čem jsme se domluvili, jak se jeho situace vyvíjí, nebo na koho se obracet v nouzových situacích. A klient má díky tomu jistotu, že informace, které nám dává, jsou u nás v bezpečí,“ objasňuje pracovnice.

Bez spolupráce to nejde

Sociální práce v naší organizaci stojí především na spolupráci. Velmi důležitou roli v ní mají pečovatelky a zdravotní sestřičky z Doma ve Kdyni, které jsou s klienty v každodenním kontaktu a často jako první zaznamenají změny v jejich situaci.

„Paní Čermáková se zhoršila, nemohla by mít nárok na příspěvek na péči?“

„Pan Smutný o víkendu často nemá žádné pečivo. Nemohli bychom mu v pátek pravidelně nakupovat?“

„Paní Krátká už několikrát odvolala návštěvu lékaře, protože tam sama nebyla schopná dojít. Začíná to pro ni být moc náročné.“

I takové postřehy z každodenní práce mohou být začátkem hledání nového řešení. Společně se pak posuzuje, zda je možné služby rozšířit, co upravit a jakou další podporu lze klientovi nabídnout.

Důležitou součástí spolupráce jsou také rodiny klientů. Pomáhají lépe pochopit jejich zvyky a přání, zároveň se dozvídají více o možnostech i limitech pečovatelské služby. Díky vzájemné komunikaci lze předejít nedorozuměním a lépe rozdělit síly. Péče o blízkého člověka totiž může být náročná a vyčerpávající. Dobře nastavená spolupráce pomáhá, aby byla dlouhodobě zvládnutelná. Rodina proto není jen doplňkem péče, ale důležitou součástí její kvality, bezpečnosti a lidskosti.

A v neposlední řadě je potřeba spolupracovat s dalšími odborníky. Při pochybnostech o zdravotním stavu klienta se sociální pracovnice obrací na zdravotní sestřičky, které situaci prověří a podle potřeby kontaktují lékaře. Při finančních problémech může hledat pomoc například u dluhových poradců z Člověka v tísni. Pokud je senior osamělý, hůře se orientuje a potřebuje další podporu, může být důležité propojení se sociální pracovnicí města Kdyně. Ne na všechno totiž stačí jedna služba. Právě proto je důležité umět propojit ty správné lidi.

Když se hledá společná cesta

Na sociální práci je krásné především to, že je o lidech. „Každý člověk má svůj vlastní příběh, zkušenosti, přání i starosti. Každé setkání je jiné a neexistuje jedno univerzální řešení, které by se dalo použít ve všech situacích. Právě poznávání lidských příběhů, naslouchání a společné hledání cest je to, proč sociální práci dělám,“ vysvětluje Tereza.

Důležité je, že pomoc se nenastavuje za člověka, ale společně s ním. Sociální pracovnice se snaží porozumět tomu, co člověk potřebuje, co je pro něj důležité a jaké má představy o svém každodenním životě. Potom společně hledají, jakou podporu lze nabídnout, co může zajistit pečovatelská služba a kde je případně potřeba zapojit další pomoc. Někdy stačí drobná změna, jindy je potřeba hledat nové možnosti a propojit více lidí či služeb. Velkou radostí je chvíle, kdy se podaří najít řešení, které člověku skutečně pomůže a díky kterému může zůstat co nejdéle samostatný.

Kde jsou hranice pečovatelské služby.

Sociální práce má ale i svou náročnější stránku. Patří k ní nastavování hranic a otevřené pojmenování toho, co je a není možné. Přání a potřeby klientů jsou důležité, ale každá sociální služba má své poslání, pravidla, personální i časové možnosti. Pečovatelská služba například nemůže být k dispozici kdykoliv a v jakémkoliv rozsahu. Je potřeba myslet nejen na jednoho člověka, ale také na ostatní klienty, kteří na pomoc čekají.

Někdy je proto nutné sdělit i něco, co člověk nechce slyšet. Vysvětlit, proč určitou službu nelze zajistit, proč je potřeba hledat jinou cestu nebo proč nabízená pomoc nemůže mít přesně takovou podobu, jakou si klient představuje. Taková rozhodnutí nebývají jednoduchá ani příjemná. Vyžadují respekt, trpělivost a schopnost mluvit otevřeně, ale zároveň citlivě.

Právě v tom spočívá jedna z důležitých dovedností sociální práce – umět hledat možnosti, ale zároveň znát hranice. Neznamená to rezignovat na potřeby člověka. Znamená to hledat takovou podobu podpory, která je smysluplná, bezpečná a dlouhodobě udržitelná. A když se podaří najít společnou cestu, která člověku usnadní život a zároveň respektuje jeho přání i možnosti služby, má taková práce skutečný smysl.

Zvažujete pomoc doma pro sebe nebo někoho blízkého? Podívejte se, s čím vám může pomoci naše pečovatelská služba, nebo se nám ozvěte.

Podobné příspěvky